Komentář Ing. Milana Strnada k informacím, které ŘSD uvádí na www.prazskyokruh.info

1. ÚVOD

Na stránce „Pražský okruh | Praha“ je dole „© 2023 Ředitelství silnic a dálnic ČR“ a text: „Obsah těchto webových stránek je tvořen informacemi poskytnutými Ředitelstvím silnic a dálnic ČR, projekčními, konzultačními a stavebními podnikateli a vlastní činností autorů těchto stránek…“

Uvedené stránky jsou vytvářeny a aktualizovány na základě řady smluv s mnoha dodatky, které opakovaně uzavírá ŘSD s PR agenturami, aby propagovaly kontroverzní záměr a veřejnost byla přesvědčována o jeho prospěšnosti pro celou ČR, i když to není pravda.

V následujících bodech jsou uvedeny připomínky k jednotlivým částem tohoto webu.

2. ZÁKLADNÍ INFORMACE

Hned na začátku je mylné a zavádějící tvrzení, že prosazovaný Pražský okruh „tvoří úplný obchvat kolem největšího a dopravně nejzatíženějšího města naší země“. Skutečností je, že leží z 90 % v intravilánu hlavního města Prahy a s ohledem na rozvoj Prahy bude v intravilánu celý, tedy bude to 100% průtah. Zavádějící je rovněž přehledná situace Pražského okruhu – mapa https://www.prazskyokruh.info/#useky-dalnice, na které není účelově uvedena hranice Prahy, aby nebylo zřejmé, že se jedná o průtah, který bude alokovat značné zhoršení životního prostředí hl. m. Prahy.
 

3. HISTORIE PRAŽSKÉHO OKRUHU

Část „Historie“ na webu ŘSD je přehlídkou dezinformací a účelově utajených skutečností s úmyslem oklamat veřejnost. Krátce si připomeňme, co se v minulosti událo.

3.1 — Počáteční úvahy o zřízení vysokokapacitní okružní komunikace kolem Prahy se objevily již ve dvacátých letech minulého století (1929) na Zemském úřadu v Praze pod vedením projektanta a stavitele silnic Ing. Dr. Karla Valiny. Zásadou bylo vyhnout se stávajícím zastavěným územím a infrastruktuře ve vzdálenosti 7 až 10 km, aby se nebrzdil rozvoj Prahy.

3.2 — V době protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) byl Pražský dálniční okruh v německé režii nahrazen tangenciálním uspořádáním silnic: dvakrát západ/východ a dvakrát sever/jih v dostatečné vzdálenosti od tehdejšího intravilánu Prahy.

3.3 — V roce 1945 bylo tangenciální uspořádání opuštěno a byl návrat ke koncepci okruhu. Koncem padesátých a začátkem šedesátých let se prověřovaly různé varianty Pražského okruhu. Z nich byl vybrán k realizaci tzv. „Ladův okruh“ (1962). Ten byl v roce 1974 zařazen do komunikačního systému „ZÁKOS“, který není dosud funkční, i když je ve Směrném územním plánu Prahy.

3.4 — V letech 1976–1995 byla přijata usnesení, dle kterých je trasa SOKP mimo intravilán Prahy.

3.5 — V září 1999 zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo umístění severozápadního sektoru SOKP v alternativě ‚J‘ (A-ZÚR) přes Suchdol, a to svévolně bez řádného projednání a přes nesouhlas městských částí Suchdol, Dolní Chabry a Lysolaje.

3.6 — V letech 2001–2002 vznikla jako reakce na protiprávní umístění SOKP přes Suchdol Regionální alternativa SOKP, která byla schválena a doporučena hejtmanem Středočeského kraje (Ing. Petr Bendl), krajským hygienikem Středočeského kraje, náčelníkem generálního štábu české armády (Ing. Jiří Šedivý) a stanoviskem MŽP (27. 5. 2002). Zároveň byla zamítnuta alternativa A-ZÚR, kterou nyní ŘSD realizuje.

3.7 — V květnu 2004 vstoupila ČR do EU a potvrdila příslušné dohody včetně „Rozhodnutí 1962/96/ES“, které určuje požadavky EU na komunikace TEN-T, což je: „trasy musí míjet sídelní útvary“ a „nepřipustit mísení místní a tranzitní dopravy“.

3.8 — V roce 2007 studie „Posouzení variant ‚J‘ a ‚Ss‘ v severozápadním sektoru SOKP“ prokázala jednoznačnou výhodnost trasy ‚Ss‘, kterou potvrdila i oponentura VUT Brno.

3.9 — Nejvyšší správní soud svými rozsudky 7Ao7/2010-133 a 8Ao2/2010-644 zrušil koridory SOKP alternativy A-ZÚR v úsecích Ruzyně – Březiněves a Březiněves – D1 (nyní realizované).

3.10 — ŘSD objednalo u Dopravní fakulty ČVUT studii „Kompletní posouzení alternativního návrhu SOKP proti sledované alternativě SOKP v trase A-ZÚR“. V průběhu zpracování byl zásadně změněn předmět plnění na jednostranné posouzení Regionální alternativy metodou rizikové analýzy SAFMEA, která je pro dopravní stavby nevhodná a k rozhodovacímu procesu volby dokončení SOKP nepoužitelná.

3.11 — Závěrem k historii Pražského okruhu je nutno uvést, že Pražský okruh se připravuje skoro 100 let. Skutečností je, že ve všech časových etapách (první republika, protektorát, poválečné období) byla respektována zásada vyloučení mísení dopravy místní s tranzitní a míjení trasy okruhu sídelních útvarů (intravilánu) v odstupu 5 až 10 km. Tato zásada platila i za protektorátu, kdy příprava byla v režii nacistického Německa. Je smutné a nepochopitelné, že nyní, kdy je realizace Pražského okruhu v naší režii (ŘSD ČR a MD ČR),  se staví v intravilánu hl. m. Prahy. Bez ohledu na budoucí ohrožení zdraví občanů, zhoršení ovzduší, likvidaci přírodních a historických památek, a to vše za cenu limitující 160 mld. Kč, což je cena 3× vyšší, než je cena obvyklá.
 

4. MÝTY PRAŽSKÉHO OKRUHU

4.1 Mýtus: Regionální alternativa by byla výhodnější

Tvrdit, že „pouze současná varianta SOKP A‑ZÚR odpovídá Zásadám politiky územního rozvoje hl. m. Prahy a Středočeského kraje“ je nesprávné, neboť určený koridor je široký 5 až 10 km, tedy obsahuje obě trasy – prosazovanou i regionální – vzdálené od sebe v průměru 4 km. Tvrdit, že prosazovaná trasa je potvrzena soudním přezkumem, je blamáž, neboť prosazovaná trasa byla Nejvyšším správním soudem v roce 2010 a 2011 zrušena!

Odvolávat se na „odbornou analýzu“ odborníků z ČVUT je nepatřičné, protože použitá metoda rizik SAFMEA a FUZZY jsou pro rozhodovací proces mezi dvěma alternativami dálniční stavby nevhodné a neobvyklé (ve světě se nepoužívají), jelikož neobsahují atributy prokazující účelnost a proveditelnost stavby.

Odmítat Regionální alternativu SOKP na základě tzv. „nepřijatelných rizik“, to je časové zpoždění, nesoulad s ÚP, nemožnost kofinancování EU, projektová podrobnost, jejichž existence je problematická, je profesně chybné a dokladuje podjatost a neodbornost autorů.

Tvrdit, že „změna trasy okruhu a odklad stavby by znamenalo desetiletí zpoždění“ je laický výmysl nedoložený žádným harmonogramem postupu prací. Skutečnost, že prosazovaná trasa A-ZÚR se dlouhodobě projednávala a schvalovala, svědčí o tom, že je funkčně a celospolečensky nevhodná a také o neschopnosti úřednického aparátu. Regionální alternativa SOKP je trasa „minimálního odporu“, tedy snadno projednatelná a realizovatelná s úsporou 50 až 100 mld. Kč.

=> Výhodnost alternativy Regionální
není mýtus, ale REALITA.

4.2 Mýtus: Okruh je jen pro tranzit

Okruh je nutný především pro TRANZIT, pro jeho plynulý, bezpečný a rychlý objezd Prahy a též pro dopravu ZDROJ/CÍL, k jejímu rozvádění do/z jednotlivých městských částí. Není pro městskou a příměstskou dopravu, i když je částečně ovlivňuje. Realizované řešení A-ZÚR počítá s využitím průtahu dálnice D0 pro dopravu místní, vnitroměstskou, takže připouští průjezd tranzitu intravilánem Prahy, což je mísení doprav, vznik dopravních kolizi/nehod a fatální rozpor s pravidly TEN-T včetně negativního vlivu na životní prostředí.

=> Okruh je pro tranzit a pro dopravu zdroj/cíl.

4.3 Mýtus: Pražský okruh negativně ovlivní životní prostředí

Pražský okruh realizovaný v alternativě A‑ZÚR ohrožuje zdraví cca 100 tisíc občanů, zhoršuje rapidně již znečištěné ovzduší, likviduje přírodní a historické památky, což MŽP v EIA nedocenilo a vydalo „Souhlasná závazná stanoviska EIA“ pro záměr D0 518 a 519 a pro D0 520.

=> Negativní ovlivnění životního prostředí alternativou A-ZÚR
není mýtus, ale REALITA.

4.4 Mýtus: Hluk a emise se zhorší po celé Praze

Trasa dálnice D0, která je v intravilánu hl. m. Prahy, kříží městské části nebo je v jejich blízkosti. Při intenzitě dopravy 130 tisíc vozidel/den, z toho třetina kamionů a těžká doprava,  evokuje násobně větší hluk a emise v celé Praze. Tato zátěž hluková a emisní i při použití kompenzačních opatření je zdraví škodlivá.

=> Zhoršení hluku a emisí po celé Praze alternativou A-ZÚR
není mýtus, ale REALITA.

4.5 Mýtus: Dostavba okruhu negativně ovlivní životní podmínky

Tvrzení, že „Pražský okruh je významnou podmínkou pro zlepšení nejen dopravní, ale i socio-ekonomické situace“, je stejně platné pro jakoukoliv alternativu SOKP, tedy i pro alternativy A-ZÚR a Regionální. Negativní ovlivnění životních podmínek odvisí od množství a míry negativních atributů charakterizujících dálnici D0. U realizované alternativy A-ZÚR jsou negativní atributy většinové.

=> Dostavba okruhu v alternativě A-ZÚR negativně ovlivní životní podmínky – to
není mýtus, ale REALITA.

 

5. ZÁVĚR

Z výše uvedeného vyplývá, že web propagující význam Pražského okruhu není seriózní, ale mystifikace, to je úmyslné šíření nepravdivých zpráv (dezinformace a utajované skutečnosti) k oklamání veřejnosti za účelem obhájení stavby „Pražský okruh“ (SOKP, alternativa A-ZÚR), která je kontraproduktivní (ohrožuje zdraví občanů, zhoršuje ovzduší, likviduje přírodní a historické památky), a to za každou cenu, i 3× vyšší než je cena obvyklá.

Je škoda, že se o kauzu „PRAŽSKÝ  OKRUH“ nezajímá naše justice, aby posoudila,

zda činnost ŘSD ČR a MD ČR v kauze Pražský okruh
je a nebo není
SKUTKOVÁ  PODSTATA TRESTNÉHO  ČINU.

 

Lhota, 21. 8. 2025

S pozdravem

Ing. Milan Strnad
autorizovaný inženýr
č. 0000264